Napsali o nás

_______________________________________________________________________________________________

Článek o speciální výstavě, který vyšel v časopise Chovatel  3 / 2015. Článek bohužel nebyl zařazen do tisku jako hlavní článek, takže byl ochuzen o doprovodnou fotogalerii demonstrující alespoň částečně barevnou rozmanitost vlašek a vyandotek, což bylo záměrem autora.   Zde najdete článek kompletní,   včetně fotogalerie zaslané do redakce.

Speciální výstava vlašek a soutěžní přehlídka vyandotek

       Ve dnech 29. – 30. 11. 2014 se konala v pěkném areálu ZO ČSCH Nezvěstice mimořádná chovatelská akce. Klub chovatelů vlašek zde již tradičně pořádal svojí každoroční speciální výstavu - Memoriál Jana Berkovce. Letošní ročník byl opravdu rekordně obeslán zvířaty jak členů klubu, tak i chovatelů vlašek dosud v klubu neorganizovaných. Je jistě dobrým tahem výboru klubu umožnit účast na této vrcholné akci i nečlenům speciálního klubu. Nicméně o hlavní klubovou cenu – vítěz Memoriálu Jana Berkovce – mohou soutěžit pouze „klubaři“. Další ceny již mohli na své chovance získat i nečlenové klubu. Byly připraveny 3 poháry na kolekce velkých vlašek a 3 poháry na kolekce zdrobnělých vlašek. U obou velikostních rázů o celkovém pořadí rozhodoval součet bodů tříčlenných kolekcí. Mimo tyto poháry byly uděleny 4 čestné ceny na jednotlivá zvířata jak v kolekcích, tak i v jednotlivcích.

       Pro zvýšení atraktivity a návštěvnosti letošní výstavy padl návrh uspořádat na výstavě expozici ještě jiného plemene. Volba padla na další hojně zastoupenou drůbež v našem regionu, na vyandotky. Na tomto obohacení tradiční speciálky vlašek se výrazně podílela ZO ČSCH Chválenice. Tato soutěžní přehlídka vyandotek byla pojata jako Memoriál manželů Terčových. Přítel Jindřich Terč ze Štěnovického Borku byl za podpory své manželky skutečnou ikonou chovu zdrobnělých vyandotek, nejen na Plzeňsku. Z jejich chovu čerpalo kvalitní chovná zvířata mnoho tehdejších i současných chovatelů tohoto plemene. Navíc jejich koníček byl dlouhá léta spjat právě se základní organizací ve Chválenicích. Pro chválenické chovatele bylo ctí podílet se na této vzpomínkové akci na své oblíbené členy. Spolupráci s Klubem chovatelů vlašek jistě usnadnil i fakt, že několik chovatelů má členství v obou těchto organizacích. Pro vystavovatele vyandotek byly připraveny 3 poháry, které věnovali přátelé Jindřich Terč, Richard Kořízek a základní organizace Chválenice. Dále bylo uděleno 7 čestných cen. Dohromady 41 vystavovatelů předvedlo přes 350 jedinců těchto dvou plemen.

       V expozici vlašek bylo představeno 41 soutěžních kolekcí velkých vlašek s jednoduchým hřebenem (16 barevných rázů) a 1 kolekce velkých vlašek s růžicovým hřebenem (1 barevný ráz). Zdrobnělých vlašek bylo vystaveno 18 soutěžních kolekcí (10 barevných rázů). Mimo tuto úctyhodně obsazenou soutěžní část výstavy, bylo dále předvedeno cca 50 kusů jednotlivců, velkých i zdrobnělých vlašek v mnoha barevných rázech. V této části výstavy si jistě přišli na své návštěvníci, kteří spojili prohlídku výstavy s nákupem budoucích posil do svých chovů. Drtivá většina těchto jednotlivě vystavených zvířat byla prodejná. S uspokojeném musíme konstatovat, že zájem ze strany chovatelů byl enormní.

       Co se týče obsazení jednotlivých barevných rázů, musíme si bohužel přiznat, že tradičně silně zastoupené rázy vlašek, jako např. koroptví nebo stříbrně zbarvené, se potýkají s jistým sestupem z dominujících pozic. Naproti tomu se začínají prosazovat nové barevné rázy, zejména zásluhou člena klubu př. Jiřího Kukly, který si s cílevědomým šlechtěním, založeném na znalosti genetiky, opravdu vyhraje. Na letošní speciální výstavě vystavil neuvěřitelných 19 kolekcí velkých i zdrobnělých vlašek. Když si představíme jenom předvýstavní přípravu tolika kusů, musíme před takovými nadšenci smeknout. Na pomyslném druhém místě v počtu vystavených zvířat byli otec Jaroslav a syn Jiří Holečkovi, dlouholetí chovatelé a propagátoři barevných rázů vlašek na Plzeňsku. Nesporným přínosem byla rovněž účast tří zahraničních vystavovatelů, a to Petera Krajčíra ze Slovenska a Wolframa Johna s Dietrem Kästnerem z  Německa.

              Před blížící se evropskou výstavou ve francouzských Métách, kde bude jistě náš klub důstojně reprezentovat Český svaz chovatelů, se výbor klubu podpořený částí členské základny rozhodl pro zkušební posouzení části výstavy evropským způsobem posuzování. Hlavním cílem tohoto kroku bylo srovnání pohledu na vady a přednosti dle platného standardu na mezinárodní úrovni. Na posouzení byli pozváni přední němečtí chovatelé a posuzovatelé vlašek. Oceňovací lístky byly okamžitě překládány do českého jazyka, takže chovatelé a návštěvníci neměli s orientací v hodnocení soutěžních kolekcí žádný problém. Na klecích byly zavěšeny jak německy psané originály, tak české překlady. Jednotlivce mimo soutěžní kolekce posoudil tradičním způsobem př. Ješetický.

       Soutěžní expozici velkých vlašek zahajovaly tradičně vlašky koroptví (8 kolekcí). V tomto barevném rázu získal čestnou cenu na 1,0 př. J. Kukla. Dále následovaly vlašky zlatě zbarvené (1 kolekce), stříbrně zbarvené (2 kolekce), šedé oranžovokrké (2 kolekce), bílé kolumbijské (1 kolekce), zlaté černě lemované (2 kolekce) – 3. místo (J. Kukla), zlaté bíle lemované (2 kolekce), porcelánové (1 kolekce), červené (4 kolekce) – vítěz Memoriálu J. Berkovce (J. Kukla), žluté (1 kolekce), černé bíle skvrnité (4 kolekce) – 2. místo (J. Melichar), žíhané (2 kolekce), rodobarvé šedoprsé (4 kolekce) – 1. místo (V. Drexler), černé (3 kolekce), modré (1 kolekce), bílé (2 kolekce). Poslední kolekcí v řadě velkých vlašek byly vlašky šedé oranžovokrké s růžicovým hřebenem jednoho ze zahraničních vystavovatelů, Petera Krajčíra.

       Sekci zdrobnělých vlašek zahajovaly zlatě zbarvené (2 kolekce) – 3. místo (R. Kysilka), stříbrně zbarvené (2 kolekce), oranžově zbarvené (3 kolekce) – 1. místo (J. Kukla), modré zlatě zbarvené (1 kolekce), modré oranžově zbarvené (1 kolekce), šedé oranžově zbarvené (1 kolekce) – čestná cena (P. Krajčír), porcelánové (2 kolekce), červené (1 kolekce), žluté (3 kolekce) – 2. místo (J. Kukla) a černé (2 kolekce). Zbývající dvě čestné ceny byly uděleny v jednotlivcích: 1,0 zdrobnělá vlaška zlatě zbarvená – Z. Šafanda a 1,0 zdrobnělá vlaška černá – Jiří Holeček.

       Z tohoto výčtu je zřejmé, že vlašky stále hrají, co do počtu chovaných a vystavovaných rázů, v naší republice ze všech plemen drůbeže prim. Co se kvality jednotlivých rázů týče, tam to již tak jednoznačně pozitivní není. Hlavním cílem chovatelů vlašek by mělo být sjednocení typu napříč barevnými rázy. Některé, hlavně nově rozšiřující se rázy, ještě nesou v typu stopy meziplemenného křížení. Mnohé rázy se potýkají s úzkou chovatelskou základnou, potažmo z toho plynoucí úzkou příbuzenskou plemenitbou. Je třeba si přiznat, že většina rázů je závislá na několika spolupracujících chovatelích. Jistým východiskem z této křehké situace je spolupráce s německými chovateli, kde je přece jenom ta chovatelská základna mnohem širší. Příkladem této fungující, oboustranné kooperace je právě př. Jiří Kukla. Potomci jeho zvířat se pravidelně objevují mezi vítězi německých speciálek, zvláště z jeho početného chovu červených vlašek.

       V expozici vyandotek bylo vystaveno cca 30 kolekcí zdrobnělých a 4 kolekce velkých vyandotek. Mimo toto množství tříčlenných kolekcí ještě chovatelé přivezli mnoho zvířat, které nabídli k prodeji. Zájem o chovný materiál byl, stejně jako u vlašek, veliký. Posouzení vyandotek provedli naším způsobem posuzovatelé Pavel Tuček a Peter Krajčír. Vítězem tohoto prvního ročníku Memoriálu manželů Terčových, se zaslouženě stal přítel František Chlanda z Hradiště u Kasejovic. Tento chovatel dlouhodobě drží chov asi osmi barevných rázů zdrobnělých vyandotek na špičkové úrovni.

        Přehlídku zahajovaly zdrobnělé vyandotky. První byl koroptví vlnitý ráz (9), následoval v současnosti nejvíce zastoupený ráz na našich výstavách, stříbrně koroptví vlnitý (20) – z tohoto rázu také vzešla vítězná kolekce Memoriálu, přítele Františka Chlandy. Dále zde byla udělena čestná cena př. J. Chlustinovi. Následovaly vyandotky oranžově koroptví vlnité (3), lososové (3) – čestná cena (F. Chlanda), černé stříbroprsé – břízové (3), bílé kolumbijské (6) – v tomto barevném rázu byl udělen pohár na nejlepší slepici (P. Barna), stříbrné černě lemované (3), zlaté modře lemované (7) – čestná cena (J. Jelínek), porcelánové (9) – čestná cena (J. Kopp), žíhané (10), černé (9), modré (3) – v této kolekci byl udělen pohár na vzácně chovaný ráz (J. Kašpar) a přehlídku zdrobnělých vyandotek zakončovaly bílé (9) – čestná cena (R. Kysilka). Následovaly 4 voliéry vzácně chovaných velkých vyandotek. Koroptví vlnité, stříbrně koroptví vlnité – čestná cena (R. Kysilka), žíhané a nakonec černé – čestná  cena (P. Tuček).

       V neděli proběhlo v pěkné restauraci zdejšího chovatelského areálu vyhlášení výsledků této výstavy. Poháry a čestné ceny vítězům předal starosta obce Nezvěstice, pan Lukáš Karkoš. Poté se konala za hojné účasti výroční schůze Klubu chovatelů vlašek, kde byla mimo jiné zhodnocena výstava pohledem jak pořadatelů, tak se klub zabýval i kritickými připomínkami návštěvníků. Všechny tyto poznatky jistě zkvalitní tuto akci v příštím roce. Na této schůzi byl také jmenován př. Jaroslav Holeček z Losiné čestným členem klubu. Za svoji přínosnou, dlouholetou práci pro klub, potažmo celé plemeno, si to jistě zaslouží.

       Letošní výstava byla hojně navštívena chovatelskou veřejností, ať již chovateli vlašek i vyandotek, nebo zájemci o chov těchto plemen. Zvláště zájemců o chov vlašek je stále dost. V dnešní době, kdy možnosti chovu lehkých plemen na neomezených plochách a ve velkých výbězích i na vesnicích ubývá, je to velice povzbudivý fakt, který svědčí o veliké oblibě této elegantní drůbeže. Věřím, že vlašky a jiná čistokrevná plemena drůbeže, při srovnatelné užitkovosti a nesporně větší kráse, časem nahradí často se vyskytující nosné hybridy na našem venkově.

        Na závěr bych chtěl za Klub chovatelů vlašek i ZO ČSCH Chválenice poděkovat všem vystavovatelům, pořadatelům a v neposlední řadě i všem sponzorům, kteří se podíleli na bezproblémovém průběhu této akce. Věřím, že se opět za rok v Nezvěsticích sejdeme v ještě hojnějším počtu.                               

                                                                                                                                  Text a foto Jiří Suda